Kapitola 49.

7. září 2015 v 20:22 | Christine |  Povídka - Osudný rok 1996
A je tu poslední díl této povídky. Přeji příjemné čtení a doufám, že se máte dobře. Léto pomalu končí, chladná rána přicházejí.. Tak se musíme trošku zahřát... P.S. Osudový rok 1996 se dneska hodí, když máme 7.9...To měl přece Michael před 19 lety koncert u nás v Praze.. v ten den povečeřel s Kristyn... :) ( Ha ha ha... kéž by.. :D )


Kristyn uložila děti spát, Blanket ještě protestoval. Chtěl přečíst pohádku a Princ s Paris souhlasili. I když byli větší než Blanket, rádi poslouchali, jak maminka svým jemným hlasem vypráví o dobrodružství malých koťátek.
"Maminko, přijde nám popřát dobrou noc i tatínek?..." … Koukla se ke dveřím, kde stál Michael hledíc na svou ženu a jeho tři krásné děti. "Už jdu můj Princi druhý." Pověděl… Pořádně pomazlil své děti, popusinkoval a popřál sladké sny… Malý Blanket už mžoural, Princ také a Paris si ještě něco četla. "Tatínku, maminko.. mám vás tak moc ráda.." Pověděla a honem je objala. Vklouzla zpět pod deku a pokračovala ve čtení. Zeslabili světlo a šli do své ložnice…



"Dnes máme výročí svatby. Pamatuješ si vůbec ještě, jak jsme se poznali?" zeptal se Michael. "Miláčku, jak bych mohla na ten den zapomenout… Pamatuji si, že jsem ani na ten koncert nechtěla jít.." Mrkla na něj…
"Děláš si srandu? Že jsi na mě nechtěla jít?"… zasmál se… "No, nechtěla.. Vždyť jsem ti to myslím řekla. Byl jsi pro mě takovej podivín. Víš co.. Ale po těch letech s tebou vím, že jsi prostě anděl .." ….. "Anděl, anděl by se s tebou nemiloval.. A teď na mě chceš jít?.." koukl se na Kristyn jako anděl s ďábelským úmyslem a.. "Mmm a co ty si pamatuješ z našeho prvního seznamování?" pozastavila ho, když se chtěl ponořit do jejich rtů….. "Uhm, všechno.. Jak jsi vykukovala zpoza sloupu. Nebo naši první večeři v pražském hotelu, kde jsme byli ubytovaní. I ty kapky deště, které prozrazovaly tvé křivky. Ale i to, jak jsi mě odmítala… docela dlouho… A tím ve mně rostla touha mít tě, držet tě, milovat tě… Hýčkat a nikdy neopustit…".. "Teď už se mě nezbavíš, Michaeli. Máme tři děti a jsem tvoje žena.. Ha!.."…
"Mmm, nemám zájem se tě zbavovat.. Nikdy!.."…

Přisunul si Kristyn ke svému tělu. Horkou dlaní pohladil její tvář, krk, dekolt… "Nádherně voníš, chci tě ochutnat.. Pořád tě nemám dost.."… pošeptal Kristyn.. "Dělej se mnou co chceš, jsem jen tvoje.."… Začali se vášnivě líbat. Kristyn rozepínala Michaelovi knoflíčky od košile. Hýčkala jeho kůži, jeho krk. "Počkej chvilku. Mám pro tebe překvapení." Chytil Kristyn za ruku a vedl ji ven. Neverland měl opět svůj kouzelný, tajemný nádech. Hvězdy zdobily měsíci přítomnost. Kristyn byla vzrušená, Michael totéž. "Přichystal jsem nám náš altánek lásky. Tady jsme poprvé rozžhavili naplno naši touhu. To si určitě taky pamatuješ…"… "Jak bych na to tvoje dráždění mohla zapomenout, Michaeli. Stačí jedna myšlenka a hned se mi ježí chloupky po celém těle…"….

Posadili se do altánku, nalili si šampaňské a připili. Svíčky dodávaly romantický nádech a probouzely žhavost tomuto okamžiku. "Miluji tě, Kristyn. Děkuji za vše. Za naše děti, za to, že jsi mou ženou…"… "Michaeli, já děkuji. Jsi můj dokonalý muž, dokonalý otec… Jsi prostě můj skvost srdce. Miluji tě!"… Políbili se něžně, potom hladově.
Skleničky rychle postavili na stoleček a vášnivě pokračovali. Sedla si na něj rozkročmo. Cítila jeho mužství, tepalo.. I ona byla rozpálená jako ty svíce, které plápolaly.. Tak jak byla si ji chytil za zadeček, zvedl a odnesl do domku pro hosty. Tam prožili své první milování, tam prožijí i to dnešní.. Stejně jako ty předešlé tance dvou těl, která se spojí do jednoho.
"I tohle si pamatuji.. Tady jsi mě přivedl do ohromného vzrušení…"… "Né já, to ty jsi ze mě udělala tak hladového.."…

Položil ji na postel.. udýchaní koukají na sebe.. Sundal vše co na sobě měl. Potom rychle pomohl Kristyn.. položil se na její nahé, teplé tělo. Vešel do ní, protože to oba tak moc chtěli. Jejich láska, touha poručila.. Užívali si tu neskutečnou slast, která neměla konce. Užívali si až do prvních paprsků slunce.. Neměli dost… Propocení, vzduch v ložnici byl těžký.

Michael se nemohl nabažit jejího těla, jejího pohledu, jejího tlukotu srdce.. které patřilo jenom jemu. Jen on jako její muž měl na ni plné právo. Tyhle taneční prvky byly jen těchto dvou lidí.

Nešli ani spát, odpočívali v objetí. "Musíme tohle brzy zopakovat.."… "Michaeli, ale to nejde.. Musím za dětmi. Počkej si na večer.." Chtěla vstát, ale on ji chytil za paži… "Ne! Pojď se mnou prosím ještě do sprchy… Prosím"… Nedalo jí to. Musela ho ještě mít.. Kapky něžně smývaly jejich pot a osvěžovaly. Opět byli jedno tělo. Museli se mít jako v ráji. Kristyn jemně, ale i hlasitěji vzdychala. Michaela tím přiváděla do rozkoše, reagoval na ni podobně, možná i důrazněji. Pohyby byly pomalé, rychlejší, tvrdší.. Tak jak plynul jejich dech, tak probíhal jejich tanec lásky.. Když Michael ucítil další vyvrcholení Kristyn, pověděl opět ty dvě magická slůvka.. "Miluji tě.." a oba blaženě ukončili milování vyvrcholením. Namydlili se, opláchli a usušili jednou velkou osuškou. Oba zabalení do té jedné osušky hleděli do zrcadla… "Bylo to nádherné, Michaeli. Celá noc, ráno.. Prostě, ty léta s tebou jsou jako jeden velký sen"… Políbil ji krk, kouknul na ni v zrcadle.. "Za všechno můžeš ty sama.. Jsi nádherná. Jak zvenčí, tak uvnitř.. Děkuji, že jsi šla v roce 1996 na můj koncert. Je to náš osudný rok 1996"….

A tak končí tato povídka. Oba se milují stále stejně. Váží si jeden druhého, milují své děti.. Ví jaká je pravá hodnota života. Michael s Kristyn se nikdy neodloučí. Přes každé překážky, které jim osud přinesl se dokázali a dokážou přenést. Důvěra je prostě důležitá a ona mezi nimi nikdy nevymizí..

Doufám, že se vám tato povídka líbila.. Omlouvám se za velmi opožděné přidání. Ale věřte, že oni dva se mají pořád dobře…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 8. září 2015 v 11:03 | Reagovat

To se tak krááásně četlo,nádherný závěr( i když jsem smutná, že je konec) Ti dva si zaslouží být šťastní a kdo ví, třeba se jejich MJ rodinka ještě rozroste o nějakého potomka.. ♥  Moc děkuju za tvojí povídku, za to, že jsi dovedla do tak dokonalého konce, kdy láska neochabuje,ale sílí.

2 hanylen hanylen | Web | 9. září 2015 v 21:12 | Reagovat

Nádhera. Kristýno. Už ten začátek chytil... úplně lákal přidat se k tomu poslouchání pohádky.  Ale ta krásnější pohádka následovala. Prostě sen..ale tak to má být. Alespoň tady jsou šťastní a nic nehrozí. Tady má Michael zasloužený klid a lásku. Díky, krásně jsi to napsala.

3 hanylen hanylen | 10. září 2015 v 22:53 | Reagovat

Kristýno, pozor! Neotevírej u mě na blogu odkazy. Na některých jsou viry, je to zavirované!

4 Christine Jackson Christine Jackson | Web | 11. září 2015 v 0:15 | Reagovat

[1]: [2]: Holky moje, děkuji vám za krásné komentáře ♥ Veřte, že je mi teď smutno, když je to poslední díl, ale zase na druhou stranu se těším, až zmastím novou povídku :D
A Haničko, díky za upozornění.. Nechápu, co si to ten dotyčný dovoluje!... A kde se vůbec vzal ?! O.o :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama