3. kapitola

26. září 2015 v 19:05 | Christine |  Dva Andělé Lásky - Povídka

Michael doufal, že jeho ztráta vizitky měla nějaký účel. Co když ji najde zlý člověk a využije toho.. Ne, myslel pozitivně… Jednoho rána zachytila kamera opět nějakou dívku před branami. Ochranka na ni nereagovala, přece jenom není první ani poslední.
___________

Utekl měsíc od Casandřina propuštění z nemocnice. Michael přestal doufat, že ji ještě někdy spatří. Měl o ni strach.
Když šel zkontrolovat ochranku, hlavně bezpečností kamery, zpozorněl. Uviděl na záznamech pořád tu samou dívku. Už měsíc přichází k branám a zase někam odchází. "Proč jste mi neřekli, že je to pořád ta samá holka?.."… "Šéfe, my jsme mysleli, že je to pokaždé jiná.. Jak jsme mohli vědět…"… "Ticho, nevidíš, že má pořád stejné oblečení ?.."
Odběhnul, šel připravit jeho pokoj pro ni. Chtěl, aby měla ten nejlepší. Byl si nějak jist, že je to Casandra…

Blížil se večer, očekával ji.. Vyhnal ochranku a sedl si k obrazovkám. Vyhlížel, ale tentokrát nepřišla.. Hypnotizoval bezpečnostní systém.. " To ne, celý měsíc se tady toulá a teď nepřijde?... Co když to byla nějaká fanynka jako ty ostatní. Možná měli chlapy z ochranky pravdu.."… Z toho hypnotizování obrazovek usnul…

Ráno když se probudil, uviděl na obrazovce ležící tělo zachumlané do deky u brány. Paprsky slunce ji ozařovaly. Promnul si oči jestli vidí dobře. Ne, byla tam.. Vystartoval. "Bobe, jedem..".. "Cože, kam?.." … "Před brány ranče.. Je tam ta dívka.."…. " A co když to není ta, kterou by sis přál?..".. "Je to ona, vím to.." Oblékl si kabát a nasedl do auta. Když otevřeli brány, stále tam ležela. Pomalu k ní přišel. Casandra.. Našla ho, ulevilo se mu. Klekl si na zem, chtěl ji probudit, ale byla opět vysílená.. "Vždyť jsem jí dal peníze, proč je nevyužila ? Musí být prochladlá.."… Vzal Casandru do náruče a položil ji do auta.. "Ty jsi takový humanista, Michaeli. Jako kdybys našel zatoulané kotě.."… "Bobe, když jsem Casandře zachránil život, jako kdybych teď měl povinnost se o ni postarat.."…


Položil Casandru do připravené postele, udělal ji horké kakao a vyčkával v křesle, než se probudí.. Po chvíli se probrala, mžourala. Když spatřila svého Anděla, usmívala se. Michael úsměvem pozdravil. Nabídnul kakao, přijala ho skromně.. "Tady, chci ti vrátit peníze.. Nechci je bez provedené práce. Za nic." Vyndala šek z kapsy… Nerozuměl ji, asi Casandru bude muset naučit anglicky.. Vzal šek a položil ho na noční stolek. Casandra mlčky prohlížela Michaelův pokoj. Zírala, v jakém luxusu žije. Přitom se snažil, aby celý dům nesršel přepychem, ale za tu dobu slávy se tomu nedalo poručit.

Vstala a šla k oknu. Když uviděla krásu Neverlandu, div se jí nezamotala hlava. "To je můj domov, Casandro. Rád bych, aby sis zde odpočinula..".. Podívala se na něj nevěřícně. Kdo ten Michael doopravdy je?.. Vrtala Casandře tahle otázka v hlavě.. Brala ho jako neznámého z jiné galaxie, už i tím vzhledem. Ale to prostředí ji znepokojilo. "Kdo jsi?.." zeptala se.. Tomu rozuměl.. Pochopil proč se ptá. Málo kdo vlastní takové bohatství. A to ještě neviděla všechno. "Michael Jackson.. Michael, Casandro..".. Nestačilo jí to. Nevěděla kým doopravdy je, kdo ví, kde bere peníze. "Děkuji za záchranu života ještě jednou, ale nemůžu tady být.." Vzala si batůžek a měla namířeno ke dveřím. V ten moment Michael vstal z křesla a zatarasil ji cestu. "Kam jdeš!.. Teď nikam nemůžeš jít. Jsi vyčerpaná. Peníze nechceš, mou řečí neumíš, zase by ses toulala. Ne, nikam tě nepustím..".. Pozastavil se sám nad sebou, co to do něj vjelo?.. Možná je to tím, že se mu Casandra líbila, její křehkost, nevinnost.. Myslel na ni každý den. Rád by ji tady měl. Potřebuje kamarádku, která ho nebere jako slavného člověka. Zatím nemusí vědět, co Michael Jackson doopravdy dělá. A taky, už ho nebaví ty bohaté slečínky, které o něj mají zájem jenom kvůli slávě. Vždy ho odrazovalo jejích chování, a proto ještě s žádnou nikdy nic vážnějšího nezkusil. Casandra byla sladká, když v něm viděla svého Anděla. To se mu moc líbilo..
"Já ti nerozumím!".. S brekem zakřičela… Jediné co ho napadlo bylo, zamknout pokoj, klíč si schovat do kapsy a jít pro slovník, který měl v nočním stolku. Sedl si na postel, pobízel Casandru, aby si sedla vedle něj. S trucem poslechla.. Pro něj novinka, vidět ji naštvanou.

"Tak, a teď ti povím, co po tobě chci za záchranu..".. Když se Casandře snažil vše povědět, přeložit, trucem si zacpávala uši. "Mě to nezajímá. Kdo ví, kde bereš tolik hříšných peněz!.." Michael její trucování začal milovat, smál se jí.. "Ty se mi směješ?.. A já myslela, že jsi můj Anděl..".. Vstala a šla k oknu. Ten přepych se lesknul v zaslzených očích. Přistoupil k ní, vzdychl.. "Nechci ti povědět, kdo jsem. Zatím ne.." … otočila se k němu zády. "Chci domů, za matkou.. Do mé skromné země!.." Oba promluvili ve svém jazyce. Cítili napětí... Chtěl Casandru uklidnit. Pohladil ji po zádech, ucítila jeho horkou dlaň. "Chci ti pomoct. Prosím, dovol mi to. Naučím tě mluvit mým jazykem. Budeš mi pomáhat s akcemi, které tady máme každý týden. Pokud nejsem pracovně pryč.".. "Nesahej na mě.." Prudce se otočila, chtěla mu vrazit facku. Ale to Michael zbystřil a zarazil ji. Chytil její ruku těsně před jeho tváří.. "No, četl jsem, že ženy s tvou krví, ale i z podobných zemí jsou velmi temperamentní…"… Casandra už měla všeho dost, úplně tím rozrušením zapomněla co pro ni udělal. Byla unavená, nervy vyčerpané. Udýchaně se mu dívala do očí, její ruku prudce pustil. "Na, tady máš. Uč se!.." Podal Casandře slovník. Obešel ji, zdála se mu pořád rozzuřená, až agresivní. Ale ve skutečnosti ji mrzelo, jak se zachovala. Připadala si najednou tak hloupě.
Otevřel dveře koupelny.. "Umyj se, uprav se. Asi nemáš jiné oblečení, tady jsou mé kalhoty a košile. Pokud nerozumíš, přelož si to.. Už nebudu mluvit tvým jazykem. Jsi u mě doma, v Kalifornii.."
Jeho mužské ego se cítilo uraženo. Kdyby Casandru nezastavil, dala by mu facku. A to ho zmírnilo. Když chce být na něj ostrá, bude i on..
Čekal, co bude dál, jestli bude pořád hrát tu hru na truc. Ale ne, nakonec Casandra poslechla. Sundala batůžek, vzala si oblečení, které ji nabídnul. Ani jeden úsměv z obou stran. Jen oční kontakty. Michael v nich měl urážku, ona zase zlost. Zabouchla dveře koupelny, zamknula se. "No to snad! Ta holka je ale drzá. To jsem nečekal.".. "Michael, Michael.. Nějakej Jackson. Uuuh, Bože, co si o sobě myslí?.. Jo, já vím, zachránil mě, ale nebude si ze mě dělat majetek!.." Oba z té situace byli rozvášnění. Jako kdyby se těšili, až se zase pohádají. Přitom to Michael neměl v povaze, ale jedna Kolumbijka mu rozházela myšlení.

Šel z ložnice, zamknul, aby mu neutekla. Běžel do kuchyně pro jídlo, které mezi tím přichystala kuchařka. "Jsi nějaký nasupený. Stalo se něco?.." Zeptala se jeho drahá kuchařka Kelly. "Ale ne, nic se nestalo. Jen mi vrtá hlavou Kolumbie..".. "Kolumbie? Zase máš koncerty? Vždyť jsi momentálně ukončil turné.."… "Kelly, neřeš to..".. Mrknul

Když šel zpět do ložnice, těšil se na tu rozzlobenou holku. Opět zamknul, kdyby náhodou. Položil tácek s jídlem na stůl a vyčkával. Po deseti minutách konečně vylezla. Díval se stále tím hořkým pohledem ( který moc neumí :-) ). Měl chuť si hrát na kočku a psa. Chtěl v tom divadýlku pokračovat...

Vyšla s Casandrou svěží vůně mýdel. Jeho košile Casandře neskutečně slušela. I ty kalhoty, i když byly větší. U košile mu to nevadilo, protože mu prozrazovala dekolt. Až se začervenal. Snažil se, aby jeho pohled nebyl tak nápadný "Tady máš jídlo! Musíš jíst, určitě jsi zase za ten měsíc moc nejedla!.."
Mlčky se posadila ke stolu. Měla vážně hlad, ale zase trucovala. "Mám tě snad krmit?.." řekl.. Podívala se na něj tázavě.. "No, pokud nerozumíš, vezmi si slovník.".... "Bla bla bla…" Oči měla v sloup, pískala si… "Ty budeš na mě taková jo?.. Kroutil hlavou. Smál se, přišlo mu to vtipné..

Šel si lehnout do postele, hrát uraženého. Trošku se nad sebou zamyslela. Nechce před ním vypadat jako blbka, ale neví o něm nic a s cizím člověkem, mužem ve stejné místnosti. To ji způsobovalo zvýšený tlak. Ale aby si nemyslel, že odmítá jeho laskavosti, pustila se do jídla. Šílela hlady a neodolatelně jídlo vonělo. Zakousla se, tou lahodnou chutí vzdychla. Jedla se zavřenýma očima, vychutnávala si každé sousto. Michael se posadil do tureckého sedu. Pozoroval ji s úsměvem. Kapky z mokrých vlasů stékaly Casandře na košili.. Krotil se, aby neviděla jeho rozpaky.
Když otevřela oči, přestala žvýkat, dívala se na něj. Polkla a mračila se. Ale on se usmíval, připadala mu tak sladká, když trucovala jako malá. Zašklebil se, ale hned zase culil. Musel ji nějak donutit k úsměvu .. Nedalo jí to, usmála se. "Konečně !"… Pověděl. Položila příbor a šla si pro slovník. Listovala v něm, pořád ji bedlivě pozoroval. Sedla si k němu. Zaujatě si četla ve slovníku. Nechtěla, aby poznal jak se stydí. Stydí za její chování, ale i díky jeho blízké přítomnosti. "Děkuji…. Ti".. pověděla nejistě, ale upřímně. "Vidíš, že to jde, když se chce." Zatleskal a pohladil ji kamarádsky rameno.Vřele se usmál, potěšila ho. "Omlouvám se..".. Řekla sklesle. "Ty budeš divoška. Musím se na to připravit…" Tohle si nechal pro sebe. "Vše je v pořádku.".. Řekl pomalu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 28. září 2015 v 17:57 | Reagovat

Tak to mě baví..:D Prostě jazyková bariéra, nedorozumnění a tvrdohlavost na obou stranách slibuje dost situací, které budou jak sexy tak zábavné.. krásně napsáno ..jo a Miku drž oči výš.. ne jen v dekoltu :-D Jestli ona je divoška, tak co jsi potm ty.. :-D

2 hanylen hanylen | 28. září 2015 v 22:44 | Reagovat

No ne, první hádka. Casandra - trochu divoký annděl :-D Pro Michaela musí být překvapením, že mu nepadá hned k nohám. Ale myslím, že tohle je pro něho to správné. Je nevyzpytatelná a on jistě taky. ;-) I když tuším, že zaangažuje tajně i samotného prezidenta aby\ celá Casandřina rodina mohla být s ní u něho v Neverlandu. :-D  :-)

3 hanylen hanylen | 28. září 2015 v 22:46 | Reagovat

P.S. Nevím proč, Kristýno ale blog se mi špatně zobrazuje, články jsiou useklé, takže musím každou řádku posunovat :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama