5. kapitola

3. února 2016 v 10:09 | Christine |  Dva Andělé Lásky - Povídka
Po děsně dlouhé době kapitolka... :)...

______________________________________________________________________________________________
Šli zpět do ložnice, aby se oba uklidnili. Casandra se posadila na postel, Michael do křesla. Hypnotizoval ji. Připadala si zvláštně.. jako kdyby z ní četl. Ťukal prsty o opěradla křesla. Podívala se na něj tázavě.. "No nic.." vstal prudce.. "Nemáš hlad ?"..Žmoulal si dlaně. "Jídlo.." pověděl v jejím a jeho jazyce.. Kroutila hlavou, že ne.. Ale stejně pro něco skočil. No, spíše potřeboval na chvilku zmizet z její přítomnosti. Byl nesvůj, rozptylovala ho. Dělala ho nervózním..

"Na, tady máš.. Najez se, potřebuješ jíst.." Těžce se posadil zpět do křesla. Kroutila hlavou, nechtěla..Ukázala na něj a na jídlo. Za tu dobu co ho zlobila, neviděla Michaela jíst. "Casandro, já nemám hlad. Ne..." Vstala, šla k němu. Přisedla si do vedlejšího křesla. Popadla talíř s jídlem, už s večeří. Začala jíst, aby se necítila hloupě. A taky, aby se Michael cítil lépe. Byla pizza. A tak když dojedla první kousíček, nabízela talíř Michaelovi. Odmítl, že možná později. Ale ona chtěla, aby taky jedl. Nechce jíst sama. Osmělila se. Vzala kousíček do dlaně a s úsměvem mu opět nabídla. Pootočil se k ní. "Casandro, já vážně nechci.. Děkuju..".. Dívala se s prosíkem. "Ne, opravdu ne.."… Její posed se změnil. Narovnala se, chtěla, aby věděl, že s tím nepřestane. Sedla si do tureckého sedu. Michaelovi se tahle hra začínala líbit. Posadil se stejně jako Casandra. "Dobře, ale jenom pod podmínkou, že mě budeš krmit.".. Michael se k ní přiblížil a otevřel pusu. Zasmála se, potěšil ji. Pomalu, jemně Michaelovi dala kousnout. Měl zavřené oči, vychutnával si sousto. Když polknul, blaženě se usmál. A takhle dojedl s asistencí Casandry aspoň jeden kousíček. "Děkuji Casandro..".. Nabízela mu další, ale nechtěl.

Opřel se o křeslo. Lampička v pokoji Casandru ozařovala. Měl krásný výhled a věděl, že ona ho vidí matně. Aspoň nevidí jeho pohled. I když o něm věděla...
Byla neklidná. Položila talíř, dívala se bokem. "Jsi krásná, víš o tom ?.." pomyslel si Michael. Šla se posadit na postel, zády k němu. Styděla se. Michael ale taky, jen to nechtěl dát najevo. Aby zpříjemnil atmosféru a zmírnil nervozitu, pustil potichu svou tvorbu.. Zněla Liberian Girl. Přisednul si ke Casandře, díval se na zem. Ona zaujatě poslouchala píseň. Natáhla se pro slovník.. "Muzika, krásná.. Kdo to je ?.."…

Listovala si ve slovníku a přitom si užívala píseň. Ruce měl opřené o kolena, prsty si žmoulal. Když se konečně osmělil podívat se na Casandru, uviděl, jak je líbezná. Pohupovala se na posteli, vlnila se při jeho písni. Když píseň končila, řekla, aby ji pustil ještě jednou. Přetočil pásku a v obdivování té slečny může pokračovat. Michael zasněně vnímal její reakce na jeho písně..Ona se stále vlnila a četla ve slovníku. Michael se k ní ale přibližoval. Vzal z jejích rukou slovník a políbil ji. Vykulila na něj oči. Jenomže Michaelova krása, smyslnost a energie ji opila. Jako kdyby ji tím polibkem omráčil. Ochutnala jeho rty. Jemně, plaše. Michael přestal, nechtěl, aby si myslela, že je u něj proto… Ale Michael ji přitahoval, jako kdyby byl silný magnet v andělské podobě. Měla pocit, který nikdy nepoznala.


Udýchaně se dívala dolů, růžičky na tvářích."Omlouvám se, Casandro…" Vstal a sklesle šel ke dveřím z ložnice. Nechtěl pokračovat. Věděl, že by ho odmítla a proto raději opustil pokoj. Myslel, že už tím polibkem to prohrál, protože za tu chvilku poznal jak je Casandra křehká. Stačí málo a její útěk zase přijde. A tomu se chtěl vyhnout… Ale Casandra měla nečekaně až moc jiskřiček v očích. Touhu, pravou touhu po Michaelovi. Takovou reakci ještě u žádné dívky neviděl. Nepočítal ty, které ví kdo je Michael Jackson… "Dobrou noc, Casandro…"…..

Když Michael zabouchnul dveře ložnice, Casandra se zvláštním pocitem ulehla. Usmívala se, to šimrání v břichu ji dělalo šťastnou…Zavřela oči, broukala si melodii, kterou Michael pouštěl před momentem. A hlavně si přehrávala polibek, který omámil její mysl. Ten polibek od svého anděla. "Bože, odpust, že jsem byla zlá na svého anděla.. Už nebudu proti tobě ani jemu.. Budu ho poslouchat a dělat vše, co si bude přát…"…. Přitulila se k peřinám, k polštáři který voní po něm… Celý pokoj voní jako Michael… Byla zamilovaná, ano.. Jen neznala pro tenhle pocit správný výraz… Michael odešel před deseti minutami a jí se začalo neskutečně stýskat… Vystřelila jako blesk z postele, nechtělo se jí spát, chtěla se procházet, povídat si s ním, být s ním… I kdyby ji nerozuměl ani slovo a ona jemu, chce si s ním povídat. Slyšet jeho něžný, přitom důrazný hlas.. Takový, který andělé mají. Něžný, ale poučný. Aspoň takový měla pocit z jeho hlasu, až nechápala sama sebe, proč se k němu chovala tak jízlivě… Vždyť dělá jen to co má…


Osmělila se a šla Michaela hledat v tom neskutečně velkém domě…. Nemusela bloudit dlouho. Z jiné ložnice se linula hudba. Něžná, o lásce.. Pootevřela dveře pokoje, nakoukla. Uviděla Michaela, který tančil do rytmu jemné hudby, žasla… Chtěla se k němu přidat, ale neodvážila se vstoupit.. Jenže, Michael je přeci všímavý, uviděl ji.. Dívali se na sebe jako zmražení, až Michael natáhl ruku. Pobízel ji, aby vstoupila a šla k němu.. Váhavě přicházela, plaše… "Smím prosit?.." Zeptal se Casandry. Myslel, že se mu tohle zdá. Nečekal ji.

Přivinula se k němu, položila si hlavu na jeho rameno. Objal ji a jemně se točili do melodií, které zněly z reproduktorů… Jejich dlaně cestovaly po tělech.. Casandra začínala poznávat a chápat krásu něžnosti, nechtěla přestat. Michaelova dlaň projížděla její šíji, cestovala po zádech.. Sem tam se osmělil k dekoltu, ale vrátil se na její tvář. Hladil její tvar obličeje, ústa.. Obdivoval ji… "Že se nerozpustíš.. Že nejsi sen.." pošeptal do jejího ucha. I když věděl, že mu nerozumí. Ty žhavé oči mu odpověděly… Jako kdyby dávaly souhlas se Casandry dotýkat více. I on byl nesmělý. S žádnou dívkou ještě neměl takovou možnost zkoumání jako s Casandrou. S žádnou jinou ani nechtěl, i když mohl.. Kdyby chtěl, může zkoumat pokaždé jinou každý den. Ale Michael je citlivým mužem, který věří na pravou lásku. Na čistotu. Proto Casandra v něm vidí kouzlo, které v sobě Michael uchovává. Čistou lásku.
Byli oba nesmělí, ale takhle se hladili, prohlíželi až do rána. Byl to nevinný začátek.
 

2.2. 2016

2. února 2016 v 12:05 | Christine |  Různé
1. Zdravím vás všechny Jak se máte?... Já jsem ted jaksi nemocná... takže mám aspoň čásek se ozvat. Páč jsem začala pracovat, takže málo času... Zuzanko, děkuji za komentářek Doufám, že se máš dobře.. Posílám velmi mnoho pozitivní energie... a samozřejmě i tu Michaelovou... Nevinný....

2. Omluvuji se všem, že zanedbávám pořád, stále ty vaše skvělé blogy......................... nenapravitelná, ale málo času..... :(

3. Snad bude brzy další díl té mé povídky...

4. Mé video, když jsem byla na dovolené doma.. Na Moravě....


Další články


Kam dál

Reklama